Ledové sluje
Ledové sluje u Vranova nad Dyjí se nacházejí v jednom z hlubokých meandrů řeky Dyje.
V severním svahu meandru, pod výraznou tektonickou poruchou projevující se jako odlučná zóna, došlo k rozvolnění a k pohybům skalního masívu a vzniku hlubokých skalních rozsedlin, rozsáhlých blokových sutí a kamenných proudů. V rozvolněném svahu bylo vytvořeno mnoho pseudokrasových jeskyní. Geomorfologická situace a příhodný mikroklimat lokality vytvářejí podmínky pro výskyt ledové výplně jeskyní a dutin v sutích, která setrvává až do pozdního léta a ovlivňuje i lokální výskyt chladnomilných druhů rostlin a živočichů. Podzemní prostory patří k nejvýznamnějším stanovištím netopýrů na Moravě.
Felicitina studánka u Vranovského zámku
Feliciinu studánku dal postavit Stanislav hrabě Mniszek na památku své matky, hraběnky Felicie. Studánka má podobu klasicistní zděné stavby. Po svém obvodu je ozdobená vlysy s tančícími nymfami.
Autorem architektonického návrhu je architekt Fischer. Pásový relief vytvořil sochař Zahner. Vedle studánky je starší datační patník z roku 1804. Voda vytéká z antické vázy. Do studánky je přiváděna z nedalekého, výše položeného místa.
Pivcův pramen
Pramen se nachází v Gránickém údolí, asi sto metrů za silnicí na Hradiště, pod železničním náspem. Původní studánka leží podstatně výše ve stráni za železničním náspem. Když byla dokončena trať Praha – Vídeň, bylo vyústění pramene přemístěno pod úpatí náspu. Roku 1923 bylo místo upraveno a pojmenováno po zasloužilém členu Okrašlovacího spolku panu Piwetzovi.
Samaritánka na Hradišti sv. Hyppolita
Již pro svou polohu nad skalnatou roklí otevřenou do údolí gránického potoka byla Samaritánka považována za prastaré kultovní místo. Dnešní kaplička nad pramenem vznikla asi na konci 19. století. Pramen byl však uctíván již dávno předtím. Podle známé pověsti u něj sídlila hodná šlechetná víla Samaritánka.
Cendelínova studánka pod Znojmem
Leží na pravém břehu řeky Dyje pod Kraví horou před ústím lávky pro pěší.
Studánka byla známá již ve středověku a její vážnost snad pocházela ze skutečnosti, že voda v Dyji byla již v 16. století znečišťována natolik, že ji nebylo možno používat k pití. Název říká, že pramen byl kryt nějakou stavbou (cendl byl ženský čepec z hedvábné látky). Až do první čtvrtiny 20. století se udržel starý zvyk čištění studánky. O kvalitě vody svědčil fakt, že ji odebírala i znojemská sodovkárna Stella. Zvyk otevírání studánky byl obnoven roku 2000 zásluhou okrašlovacího spolku.
Sealsfieldův kámen
Je vyhlídkové skalisko na vrcholu skalní stěny nad údolím Dyje. Z vyhlídky je krásný pohled do údolí Dyje, na Býčí skálu a na vyhlídku Králův stolec na protějším břehu Dyje. Vyhlídka je pojmenována podle spisovatele Charlese Sealsfielda z nedalekých Popic.
Králův stolec
Rozhledna s vyhlídkou do půvabného údolí Dyje, podle pověsti odtud sledoval polský král Jan III. Sobieski v roce 1683 přechod svých vojsk přes Dyji, když táhl na pomoc Turky obležené Vídni. Roku 1892 byl na tomto místě vybudován Znojemskou sekcí Rakouského turistického klubu dřevěný pavilon, který sloužil až do konce první světové války. Roku 1922 zřídil Spolek německých turistů ve spolupráci s Klubem českých turistů nedaleko místa původního pavilonu nový altán v jeho dnešní podobě.
Hardeggská vyhlídka
Hardeggská vyhlídka v Národním parku Podyjí
Skýtá mimořádný pohled do údolí Dyje a na město Hardegg, které leží na soutoku řeky Dyje a potoka Fugnitz. Původní vyhlídkový altánek z roku 1885 se nazýval Luitgardinou vyhlídkou. Později zpustl a byl zcela zničen. Altánek byl rekonstruován Rakouským klubem turistů a v roce 1990 byl jako dar předán tehdejší Správě CHKO Podyjí. Pod vyhlídkou jsou výrazné skalní amfiteátry s chráněnými druhy rostlin a živočichů.
Andělský mlýn
Bývalý renesanční mlýn v údolí Mašovického potoka, poslední dochovaný mlýn na území NP Podyjí. Historická památka, na zdech byly nalezeny zbytky sgrafitové výzdoby, uvnitř původní stavební prvky (stropy, omítky). V současné době probíhají opravy objektu. Zachoval se jen díky tomu, že leží v Mločím údolí a ne přímo u řeky Dyje, kdekvůli hraničnímu pásmu byly veškeré objekty po roce 1949 násilně vystěhovány a zničeny.
